Hemerocallis – denivka

 

Botanický název Hemerocallis vznikl ze dvou řeckých slov „krása“ a „den, což je  odvozeno od jednodenních květů, a odtud pak české „denivka“. Druh je původem z Asie. Hemerocallis je snadno pěstovatelnou vytrvalou rostlinou pro zahrady a může přežít v širokém okruhu klimatu.

Denivky jsou nejen velmi pohledné rostliny jak v období květu, tak i jako vznešené zelené dekorace okrajů záhonů, zahradních zákoutí a stromových partií, kdo obzvláště vyniknou jako soliterní rostliny s výrazně klenutými listy, připomínajícími zelenou fontánu.

Původní druhy, nalezené v Číně a Japonsku, byly překonány novými odolnějšími hybridy šlechtěnými hlavně v USA a Anglii. Z původních barev květů žluté, oranžové a cihlově červené byla vyšlechtěna celá paleta odstínů od téměř bílé , růžové, karmínové až po zelenkavou. U miniaturních forem se velikost květů pohybuje od průměru menšího než 7 cm, až po druhy velkokvěté, přesahující průměr 11 cm. Holé květní stvoly podle druhu vyrůstají do výšky od 20 až 90 cm. Listy jsou v barvách od jasně zelené až po modrozelenou, jejich délka se pohybuje od 15 cm do 1 metru.

Denivky v posledních letech získávájí stále více na oblíbenosti, jednak díky krásným květům, ale i díky nenáročnosti pěstování. Rostliny preferují neutrální až mírně kyselé půdy , zcela nevhodné jsou velmi kyselé nebo vysoce alkalické půdy. Umístnění v zahradě nejlépe na plném slunci nebo v částečném stínu. Květen a červen jsou nejvhodnější měsíce pro sázení, i když rostliny mohou
být sázeny v kterémkoli vegetačním období. Obvykle u velkých trsů pěstovaných na jednom místě několik let se zmenšuje počet i velikost květů. Proto je vhodné každé čtyři roky jednotlivé trsy rozdělit a přesadit.

Pro udržení zdravého růstu je vhodné rostliny zasadit tak, aby krček, místo kde končí kořeny a začíná listová část, nebyl hlouběji než 2,5 cm pod povrchem. Toto se dosáhne vyhloubením jámy zhruba 30 cm v průměru, 20 cm hluboké. Ve středu se z vykopané půdy vytvoří násyp, vysoký zároveň s okolním terénem. Na tento násyp se pevně usadí sazenice a její kořeny se rozprostřou okolo náspu. Vše se zahrne půdou a kořeny se stlačením upevní. Takto je zajištěna dostatečná ochrana rostliny proti zahnívání a plísníma kořeny mohou mít dostek vlhkosti. Zálivka v období násady poupat a květu by měla být vydatnější než ve zbylých měsících kultivace.


Už starověkými čínským obyvatelstvem, ještě před prvními písemnými zápisy, byly denivky používány k jídlu a v lidovém léčitelství. Použití denivky k jídlu a léčitelství se stalo jednou z tradic čínského obyvatelstva. Poupata denivek jsou chutná, dobře stravitelná a výživná, chutí připomínající zelené fazole, dají se konzumovat jak v syrovém stavu tak vařená. Otevřené květy jsou používány jako dekorace salátových mís. Květy se také suší a používají jako aromatické a zahušťovadlo do polévek. Pro léčitelství se užívají podzemní oddenky a listy. Kořeny denivek jsou užívány jako diureticum při potížích s močením. Po rozdrcení kořenů se šťáva užívá pro pacienty trpící cirhózou a žloutenkou, mladé výhonky se používají při horečnatých onemocněních a krvácení.
Starší vláknité listy se suší, splétají do šňůr a jsou z nich vyráběny sandále , tašky a klobouky. Lidem kteří trpí depresemi jsou denivky doporučovány jako květiny které svými krásnými a jasnými květy povznáší ducha.


Novinkou na trhu jsem nízké druhy denivek. V květu dorůstají do 25 cm výšky. Svým vzrůstem nejsou tak velké jako klasické denivky a jsou vhodné  jak do trvalkových výsadeb, tak pro pěstování v okrasných nádobách. Krásně vyniknou umístněné na terase nebo u vstupních dvěří před domem. Nároky na pěstování nejsou vysoké. Vyžadují výživnou zahradní půdu a v době květu vydatnou zálivku. Při pěstování v nádobách  je nutná drenážová vrstva na dně květináče.  Druhy přezimují venku buď pod stříškou nebo s krytem proti přemokření.

 

©paletegarden2012

Copy Protected by Chetan's WP-CopyProtect.
Copy Protected by Chetan's WP-CopyProtect.