Pulsatilla – koniklec

 

Koniklec – Pulsatilla, jako zástupce čeledě pryskyřníkovitých patří mezi první květiny jara. Ve volné přírodě jej nacházíme na stráních, loukách, stepích, kde vytváří modravé koberce jemně opýřených zvonků.Latinské jméno koniklece – Pulsatilla je odvozeno od slova pulsare , což v latině značí, bíti, tlouci. Prý proto, že i květy zvonků se na horských loukách lehce kývají a připomínají tak zavěšený kývající se zvon. Staří Čechové tuto rostlinu nazývali ponikle, což znamená nící – převislé. V některých oblastech se jim lidově říkalo vousky a babky kořenářky je nazývaly půlzlatníky, zřejmě odvozeno od pulsatila.

 Okolo 20 druhů má domovinu v evropských horách, Kavkazu, na Sibiři a Iránu. Některé druhy rostou ve vysokých horách , ve výšce do 3600m, některé zase naopak vyhledávají nížiny, kde rostou na loukách podél vodních toků.

 Koniklec pěstujeme na sušších a slunných místech skalky v dobře drenované půdě s příměsí vápníku. Je to rostlina ozdobná nejen v době kvetení ale i v době kdy vytváří bílé chomáče semen. Zkušenost je taková, že Pulsatilla vulgaris snáší i lehký polostín a vlhčí půdu. Doba květu nastává velice brzona jaře, takže se může snadno stát, že kvetoucí rostliny zapadají sněhem. V zimním období nesnáší přemokření, snadno může střed rostliny napadnout hniloba, proto je vhodné rostliny před zimním obdobím zakrýt.

text a foto©paletegarden2013