Lewisia cotyledon

 

Na to, abychom přišli na to, jak tyto skalničku pěstovat , bude nejlepší, když budu citovat z knihy “Alpinkářův svět“ kterou napsal, Jaroslav Doubek. ( Kdo tuto knihu má, vlastní nesmírný poklad, neboť jeho zkušenosti jsou k nezaplacení)

……“ levisie, polostín, vápnobojná, kvete 5 -6.

takto je nabízena ve většině ceníků a katalogů, což ovšem je nedostatečné pro to, aby to bylo návodem k jejímu pěstění. V posledních letech se stala levisie u nás velmi moderní květinou a je po ní značná sháňka. Je skutečně vynikající krásy a těm, kdož si ji opatřili nebo opatří, je nutno povědět, co tato kráska vyžaduje. Někdo ji zasadí mezi dva kameny, do trhliny a lewisie mu tam znamenitě prospívá. Ve většině případů je však výsledek méně potěšitelný, neboť rostlina hyne.

Nejrozšířenějším druhem jsou hybridy Lewisia cotyledon. Botanicky čistý druh má list značně tlustý, pevný, ve dvou třetinách výšky je nejširší, se zcela slaboučkým zoubkováním na okraji. Častěji bývá okraj zcela hladký. V alpinech najdeme málo těchto botanicky čistých rostlin, což poznáme podle listu, který u hybridů je daleko užší a slabě zvlněný. Nejběžnějším vybarvením je bílé s kramínových pruhem, u hybridů jsou však i v barvě žluté se stejným pruhem.

 Abychom levisii v alpinu vyhověli, všimněme si, odkud pochází a v jakých podmínkách tam žije. Elliot v Alpine Garden Society je vtipně rozdělil, a proto se přidržím jeho názoru. Dříve se však podíváme do hor Severní Ameriky do hor Oregonu, Kalifornie a Yosemite National Parku, kde je jejich vlast.

Lewisie jsou vysokohorské rostliny. V uvedených státech se vyskytují celkem v 16 botanicky čistých druzích. Ostatní jsou hybridy, které se vytvořily sami od sebe ve vysokých horských polohách………… v Americe roste lewisíí až tisíc pohromadě. Většina z nich sedí na povrchu kamenitého terénu v trhlinách skal s kořeny bohatě rozvětvenými pod velkými kameny. Nikde na povrchu nevidíme čistou zem. Vše je pokryto štěrkem se slídou. Chceme-li se dostat ke kořenům, musíme odhrabat 5 -10 cm kamínků, abychom se dostali na půdu, která je skoro písčitá a kamínčitá, takže lze říci, že asi jen čtvrtina substrátu je úrodnou zeminou, zcela prostou vápníku. To se týká nejen L. cotyledon ale i dalších druhů, což je pro nás velmi důležité vědět. Stejně je třeba znát, že v letních měsících, když odkvetou, jsou velmi dlouho v naprosto suchém počasí a odpočívají. V zimě zapadnou vysoko sněhem, který je umrzlý, takže rostlina je i pak v naprostém suchu. Na jaře, když sníh sejde a silně pršívá, lewisie dostanou hojně vláhy.“

 Myslím že není třeba psát více.

 Použitá literatura : Alpinkářův svět , Jaroslav Doubek

©paletegarden2013

Lewisia cotyledon najdete v naší nabídce skalniček. 

Bílá Lewisia cotyledon

 

 

 

 

Copy Protected by Chetan's WP-CopyProtect.
Copy Protected by Chetan's WP-CopyProtect.