Narcissus – narcis

 

Narcisy byly pěstovány už ve starém Řecku, kde je nazývali narkissos . Ve jménu se skrývá slovo narkoe – znamenající : jsem omámený. Rostliny mají různě velké cibule, kořeny dosahují délky až 40 cm, které v průběhu roku zanikají a na začátku vegetace vyrůstají nové. Šupiny zakrývají základy květů listů a soukvětí pro příští rok. Mezi šupinami jsou pak schovány puky dceřiných cibulek. Základ pro květy se netvoří, tak jako u hiacintů a tulipánů po čas období klidu, ale v období růstu, po odkvětu. Rod zahrnuje zhruba 40 druhů, které jsou velmi variabilní. Hlavní oblastí rozšíření je od Středozemní moře po Řecko.

Pokud vysadíme jednotlivé druhy vedle sebe, velmi snadno se mezi sebou kříží. Díky tomu vzniká v současné době mnoho nádherných, nově vyšlechtěných odrůd. Kdyby jste chtěli zkusit své šlechtitelské umění i vy, pak vězte, že od prvního výsevu k prvním květům uplyne období nejméně pěti let, než uvidíte první výsledek své práce. Zajímavostí je, že mnohé druhy mají svůj rodokmen, který zahrnuje osm i více generací rodičů. Mezinárodní narcisy registruje Royal Horticular Society v Angliii, která také vydává seznam sort. Těch se v současné době registruje okolo jednoho tisíce.

 Narcisy rozdělujeme na zahradní a planě rostoucí – botanické druhy. Protože druhů a forem zahradních druhů je velké množství, bylo nutné je rozčlenit do tříd. První takovéto dělení bylo vypracováno už v roce 1908. Rozepisování jednotlivých tříd by bylo velice obsáhlé a abychom mohli podle popisu jednotlivé druhy rozeznat , což je podle mě stejně nemožné , i velmi odborné. Proto se zmíním pouze o základech pěstování na zahrádce a několika drobných druzích vhodných pro skalky.

 Narcisy, s vyjímkou trochu náročnějších divoce rostoucích druhů, jsou vhodné pro pěstování na zahradě v našich podmínkách. Je třeba ale vybírat druhy, kterým se daří bez speciální péče. Vyloučíme tedy všechny druhy s velkými květy, protože ty jsou díky své velikosti velmi citlivé na deštivé a větrné počasí. Takové druhy většinou pěstujeme v okrasné nádobě na chráněném místě verandy nebo závětří. Méně vhodné jsou i nově vyšlechtěné druhy z Anglie a Irska. Ty jsou citlivé na přezimování a většinou nezvládnou naše zimní podmínky, obzvláště pak holomrazy. Po tuhé zimě bývají porosty poměrně dost poškozené. V případě, že chcete zkusit takové druhy pěstovat v zahradě i přes zimu, je nutno nově vysazené cibule, které si ještě nezvykly na podmínky nového stanoviště, přikrýt na zimu suchým listím, mulčem, ve vrstvě alespoň 20 cm. Myslím, že každoročním zakrytím se rozhodně nic nepokazí.

Narcisy vyžadují mírně vlhkou, ne příliš lehkou půdu, za to však bohatou živinami. Toho můžeme dosáhnou , že na jaře přidáme do okolí rašících cibulí, kompost, který se dnes již běžně koupit už napytlovaný. Pro bohaté kvetení je na jaře nutná vydatná zálivka ( v sušších obdobích), v létě pak by měla být půda suchá aby cibule dobře vyzrály. To je nutné obzvláště u planě rostoucích druhů, jinak po několika letech špatné v kultivace uhynou. Tyto druhy jsou vhodné pro skalky. Vždy mějme na paměti, že narcisy nejlépe vyniknou ve skupinách. Proto sázíme v koloniích, pokud vysazujeme více druhů, pak vždy jednotlivé druhy společně. Vysazování ve skalkách je vhodné kombinovat třeba s polštářovitými druhy skalniček. Tak nám nevznikne prázdné místo po zatažení cibulky do země. Dobrá zpráva je, že cibule narcisů jsou jedovaté, proto nehrozí jejich poškození okusem hraboši nebo myšmi.

Cibule narcisů by se měly vždy po 4 – 5 letech vyjmout, rozdělit a na podzim vysadit na nové místo, na kterém se v posledních pěti letech nepěstovaly. Čím dříve cibulky vysadíte,tím lépe. Nejvhodnější doba je konec srpna, začátek září. V případě že bude cibule sázet opět na stejné místo, půdu odstraňte a dejte novou. Rozhodně, jakmile narcisy dokvetou a na záhoně nebo ve skalce zůstanou listy, které nejsou nijak ozdobné – nestříhejte je. Právě v tomto období rostliny sbírají silu pro nové kvetení pro příští rok. Tím že listy ustřihnete u země, se ošidíte o bohaté květenství a ubíráte sílu cibulkám. Mě se osvědčilo udělat z listů jakýsi uzlík lehce přihrnutý půdou.

©paletegarden2013

Copy Protected by Chetan's WP-CopyProtect.
Copy Protected by Chetan's WP-CopyProtect.