Iris – kosatec

 

Kosatce jsou velmi rozmanité a v zahradách stále oblíbené. Jsou to většinou hlíznaté rostliny, rostoucí na extrémně suchých místech, nebo naopak v blízkosti vodních ploch, na březích potoků a rybníků s kořeny rostoucími v bahně pod vodní hladinou. Mezi kosatci se objevují i cibuloviny, tak jako je Iris reticulata pocházející z hor Kavkazu, Íránu, Iráku, Turecka a Gruzie.

Jméno podle dáno podle řecké bohyně duhy – Iris upozorňujíce na velkou škálu barev , a reticulatus znamená síťkovaný a vztahuje se ke slupce cibulí, která spletí vláken připomíná síť. Rozkvétá koncem zimy nebo brzy na jaře. Úzké dlouhé listy trávovitého vzhledu se objevují současně s květy, které dosahují výšky do 15 cm . Květy jsou výrazné modré barvy, se žlutou kresbou na okvětních lístcích. Cibulky vysazujeme koncem léta do propustné hlinitopísčité půdy. Tento miniaturní kosateček nesnáší přemokření, proto cibulky těsně před zatažením, kdy mají už zaschlé listy (červen – červenec), vyjmeme ze země a necháme uzrát v dobře větrané suché místnosti, ( ideální je půda ). Opětovně je pak sázíme opět na podzim. Pokud rostliny necháváme celoročně na zahradě, zajistíme kryt z chvojí proti promrznutí a nadměrné vlhkosti.

Tato kosatečky jsou velmi oblíbenou skalničkou ať už proto, že kvetou časně zjara, mnohdy jejich výrazné květy září ve zbytcích sněhu, nebo i pro jejich nenápadnost po odkvětu. Cibulky velmi rychle zatáhnou a uvolní místo dalším rostlinám. Jsou také vhodné pro osazování jarních truhlíků na okenní parapety, společně s kombinacemi sněženek , krokusů a hyacintů. Sázíme je na podzim do malých kontejnerů, které zapustíme do zeminy v truhlíku. Po odkvětu květináčky jednoduše vyjmeme a truhlík můžeme opětovně osázet dalšími květinami. Květináčky uložíme i s cibulkami na místo v zahradě, kde mohou cibulky v klidu dozrát a zatáhnout.

©paletegarden2013

 

 

Copy Protected by Chetan's WP-CopyProtect.
Copy Protected by Chetan's WP-CopyProtect.