Osázení štěrbin mezi kameny

 

Rostliny které jsou hrnkované, s kořenovým balem, můžeme vysazovat po celý rok až do podzimu. Rostliny které množíme dělením trsů, dělíme jednak na jaře, nebo ještě lépe po odkvětu, nejčastěji v srpnu a září. Zkušený pěstitel může množit a přesazovat i vysazovat po celý rok. Políčka na podzim postavené skalky na jaře doplníme zeminou. Pro většinu rostlin se hodí směs drnovky a listovky s přídavkem jílovité země, s příměsí štěrku, písku, prosáté opadané omítky nebo kamenité drti. Pro rostliny které nesnáší vápník volíme zem nevápnitou a vynecháme přídavek omítky nebo vápnité kamenité drti. Vřesovité rostliny ( Rhododendron, Vaccinium, Andromeda, Erica) a většina kapradin vápník nesnáší. Pro ně je nejlepší směs listovky, s příměsí písku a rašeliny. Mějte na paměti, že skalku NIKDY NEHNOJÍME !

Horské a sklaní rostliny jsou velice nenáročné, skromné ve svých požadavcích, mnohdy rostou většinou ve štěrbinách ve kterých se zachytává prach , což jim k životu stačí. Na jižní stranu a nejsušší místa vysazujeme sklaní rostliny , ne vysokohorského původu, pravé alpinky sázíme na severní nebo východní sklon. Pro rostliny vlhkomilné ( téměř všechny Primule) je nevhodnější místo, ( pokud máme) v blízkosti vodního zdroje , potůček rybníček apod. Skladbu rostlin bychom měli volit tak, aby nám skalka rozkvétala postupně po celý rok. Kombinujeme barvy abychom dosáhli různých barevných efektů.

Určitě je hezké a velice efektní, když na zahradě vytvoříte jednobarvený záhon laděný do různých odstínů třeba modré, ale na sklaku se to nehodí. Vždy mějte na paměti, že alpinum by mělo co nejevíce napodobovat příroní podmínky i vpestrosti berav a druhů. Rozhodně bychom neměly sázet vysoké rostliny poblíž nízkých nebo dorbných druhů. Větší rostliny dusí malé a ty postupně zaniknou. Stejě tak nesezaujeme expanzivně rostoucí rostliny vedle pomalu rostoucích. U malých skalek je lepší se rychle rostoucím druhů vyhnout, aby postupně neprorostly celou sklalkou a nezničily tak všeco jim přijde do cesty. Drobné a vysokohorské druhy bychom měly sázet vždy ve skupinkách více rostlin, teprve pak jejich krása vynikne. Také to působí mnohem lépe, než když ne vytvořeném políčku mezi kameny se krčí jedna malá rostlinka, která svůj prostor vyplní až za tři roky.

Do úzkých štěrbin, mezi kameny sázíme různé druhy rodů Saxifraga, Alsine, Alyssum, Aubrieta, Dinthusm, Phlox, Campanula a další rostliny u kterých se dočtete že takto rostou i v přírodě. Tyto druhy se v poměrně krátké době rozrostou, zmohutní a vytvoří velké ozdobné trsy, které tvoří převisy a částečně zakrývají kameny. Rostlinám sazáseným ve štěrbinách věnujeme speciální péči. V první řadě, při tvoření takovéhoto prostoru na osázení, musíme dát pozor na to, aby ve šptěrbině nevznikl prázdný prostor. Spára musí být vyplněná zemí. Stejně tak už při starší skalce je dobré po zimním obodbí zkontrolovat, zda se půda přes zimu nevyplavila, případně ji doplníme zpět. Po sestavení kamenů a vytvoření spáry, vtěsnáme dobře zem a zajistíme drobnými kamínky a odštěpky, které dobře zamaskujeme aby nebyly při prvním pohledu viditelné. Ty nám zajistí udržení půdy proti vyplavení vodou. Rostliny zasázené do takových spár působí velmi dekorativně. ( Saxifraga cotyledon, logifolia, Lewisia , Haberlea, Ramonda apod.)

Jak už jsem uvedla, rostliny zasázené kolmo do spáry nebo štěrbin mezi kameny, působí velmi efektně a ke svému růstu takový úzký prostor vyžadují. Vysazjí se většinou druhy, které nesnáší přemokření a rychlý odotok vody je pro jejich přežití nutný. Mnozí ti, kdo začínají se skalkou se takového osázení zcela zbytečně obávají. Naopak. Když nepříklad lewisii nezasadíte do dobře drenážované štěrbiny, počítejte s tím, že velice krátké době velice mohutně naroste, téměř nepokvete a nakonec uhyne. Zkuste nějdříve méně náročný a levnější druh , jehož případná ztráta Vás nebude tolik mrzet. Když vám bezpečně přezimuje můžete zkusit něco náročnějšího.

petrli