JOVIBARBA - nechrastec
Mezi méně známé, mrazu odolné sukulenty patří rostliny rodu Jovibarba. Celkový počet čítá pouze pět druhů, několik variet, poddruhů a kultivarů. Jovibarby nevynikají svou barevností tak jako netřesky, celkový výběr je také mnohem menší. Svými vlastnostmi a nároky na pěstování se dají přirovnat k netřeskům.
.
.
Rod Jovibarba se na první pohled od rodu Sempervivum liší
mladými rostlinkami, které jsou k dceřiné růžici připevněny tenkými oddenky, ze kterých se samovolně oddělují a zapouštějí kořínky v blízkém okolí. Díky tomu mohou jovibarby růst i na velmi těžko přístupných místech ve skalce. Drobné kuličky mladých růžice se zakutálí do štěrbinek jen několik
mm širokých, okamžitě zapustí kořínky a postupně, tak se rostlina rozrůstá, vyplní i tu nejužší štěrbinu mezi kameny.
.
.
.
Odlišná od netřesků je i stavba růžic. Rostliny vytváří husté, pevné trsy,
tvořené jednotlivými rostlinami pevně stěsnanými k sobě, takže někdy bývá problém oddělit jednu rostlinku ze středu porostu. Růst je mnohem pomalejší než u netřesků snad i proto se jovibarby na našich zahrádkách nevyskytují tak často, přesto že to jsou velmi ceněné rostliny. I jejich tržní hodnota je mnohem vyšší než u netřesků. Bývá až třikrát tak vyšší.
.
.
Snad nejznámějším druhem běžně pěstovaným je Jovibarba sobolifera s růžicemi do pěti centimetrů v průměru. Vyskytuje se v české republice. Miniaturní druh je J. arenaria , která vytváří nízký, hustý, pevný koberec složený z drobných růžiček. Tu nalezneme v Alpách v Rakousku, Itálii a Slovinsku. Jovibarba heuffelii je atraktivním a sběrateli velmi ceněným druhem se šedozelenými listy, rostoucím v Albánii a Rumunsku. V Itálii, Maďarsku, Albánii. Chorvatsku, na Ukrajině a Slovensku zase nalezneme druh Jovibarba hirta.
.
.
Jovibarba je ideální rostlinou pro okrasné nádoby, skalky a suché zídky. Je velmi nenáročná, nevyžaduje zvláštní drenáž ani zimní ochranu proti vlhku. Díky odpadávaní dceřiných růžiček je schopná zaplnit i takové štěrbiny, kde se neuchytí žádná jiná rostlina. Druh sice neoplývá barvami tak jako netřesky, ale pevné, kulaté růžice s červeným vybarvením na špici listů o průměru od 5 mm do 5 cm zaujmou na první pohled. Pro pěstování v našich zahradách mohu tyto rostliny jen doporučit.
.

Do naší letošní nabídky přibylo několik druhů těchto sukulentních rostlin. Pro mnohé jsou druhy neznámými, ale díky svému atraktivnímu vzhledu žádanými rostlinami pro osázení skalek, koryt a suchých zídek. Já tyto rostliny velmi ráda používám při osazování na údržbu nenáročných hřbitovních mís, kde v kombinaci se skalničkami a rozchodníky působí velmi atraktivně.
d.petrli
Rostliny si můžete přijet vybrat osobně, v kteroukoli sobotu a neděli, kdy máme otevřeno pro zákazníky, nebo


mladými rostlinkami, které jsou k
mm širokých, okamžitě zapustí kořínky a postupně, tak
Snad nejznámějším druhem běžně pěstovaným je Jovibarba sobolifera s růžicemi do pěti centimetrů v průměru. Vyskytuje se v české republice. Miniaturní druh je J. arenaria , která vytváří nízký, hustý, pevný koberec složený z drobných růžiček. Tu nalezneme v Alpách v Rakousku, Itálii a Slovinsku. Jovibarba heuffelii je atraktivním a sběrateli velmi ceněným druhem se šedozelenými listy, rostoucím v Albánii a Rumunsku. V Itálii, Maďarsku, Albánii. Chorvatsku, na Ukrajině a Slovensku zase nalezneme druh
.